Blogy

Přátelé, také jste již přemýšleli o tom, jak nám tu v květnu v krásném počasí vlastně začínalo v minulosti na Mělníku jaro plné kulturních akcí pod modrou oblohou ? Také jste si kladli otázky ohledně našeho automobilového a motocyklového sportu ?

Inu, zrovna tady na Soutoku není nic snadnějšího, než si najít v časové roletě takové jaro roku 2018, nebo 2019, které je plné fotografií z celé řady lidmi hojně navštívených akcí, a pak to porovnat třeba s loňským, nebo předloňským rokem. To nám  však aktuální informace nepřinese, ale spíše takovou představu, kdy co asi kde bývá, která obvykle při periodických akcích utkvívá návštěvníkům v povědomí v jakémsi kalendáriu.

 Pak jsou však i akce jednorázové,  nebo i takové, kde je často něco jinak a u nás v Mělníku, se to například celkem týká i motorismu. Naštěstí však právě motorismus baví poměrně dost lidí, kteří jsou přitahování nejen vlastní sportovní jízdou aktérů, ale i samotnými vystavenými exponáty a rádi se podělí o jakoukoliv zajímavou informaci. To je pak impulzem k tomu, že už nastal nejvyšší čas navštívit stránky zmíněných zájmových organizací, kde jsou pochopitelně ty nejaktuálnější i nejpodrobnější situace

Pokud je vám tedy touto dobou divné, že se nějak nemluví a nepíše o výročí 102 let oslav motorismu na Mělníku, tak je to prostě tím, že je letos vše jinak. Zaškrtněte si v kalendáři neděli 23. června, kdy se v našem městě pojede taková poloviční varianta Mělnického okruhu tak, jak ji známe z let 2018 a 2019. Veškeré podrobnosti, včetně startovní listiny nesoutěžní akce, která by se měla pochopitelně aktualizovat a rozšiřovat hlídejte na adrese .....

https://autoklubmelnik.cz/102let/

Článek z loňska: https://soutok.blogspot.com/2023/05/melnik-byl-prvni-kdo-to-vi-oslavy-101.html

Velké přízni se u nás těší i start jízdy veteránů, který pravidelně vychází na první červnovou sobotu. Zvlášť atraktivní je pro diváky předstartovní výstava exponátů, vlastní start a hned za ním jízda zručnosti. Soutok se úvodu akce účastnil již několikrát a mám tu i velkou fotogalerii z roku 2023...

https://soutok.blogspot.com/2023/06/v-sobotu-se-v-melnickem-kempu.html

Tady dochází letos však k velké změně. Zatímco loni startovala auta a motocykly z parkoviště aut vedle kempu naproti koupališti do tehdy vyjímečně uzavřené Klášterní ulice ( oprava mostu přes říčku Pšovku), tak letos se nám vše přesune prakticky až na samotnou hranici čtvrtí Pšovka a Mlazice v ulici Karolíny Světlé. Tam totiž najdete oplocený pozemek dětského dopravního hřiště, který byl v minulosti cvičištěm autoškoly.

To je dle mého názoru nejdůležitější informace pro ty, kteří se snad i letos budou chtít jít na krásná auta a motocykly podívat. Co tam uvidíte ? Také tady platí, že si je dobré hlídat web.

http://vcc-melnik.cz/veteranske-akce/melnicke-veteran-rallye/83-melnicka-veteran-rallye-2024.html

Pokud pořád ještě nemáte aut dost, tak nikdy nemohu zapomenout na parádní Lobeč. ( 8.6.2024)

https://www.veteranskerojeni.cz/?s=1

https://soutok.blogspot.com/2022/06/giganticka-fotogalerie-z-jubilejniho-20.html

Pohodový víkend a krásné zážitky !

Vážení a milí návštěvníci a příznivci Regionálního muzea Mělník,
přejeme Vám krásný májový čas a zveme Vás na květnové akce!

Ve středu 15. 5. si nenechte ujít mykologickou přednášku Jedlé houby a jejich využití v kavárně muzea od 17:00 h.

Až do 27. 6. můžete navštívit výstavu Lidé odvedle - neobvyklý výlet do světa lidí s hendikepem. Nejenže se dozvíte spoustu užitečných informací, ale vyzkoušíte si orientaci v prostoru pouze pomocí hmatu a sluchu, znakovou řeč, jízdu na handbiku, Braillovo písmo a mnoho dalšího!

V kavárně a ve vstupních prostorech na Vás čekají výstavy Voňavé malování – výtvarné práce žáků ZŠ Mělník Pšovka a Sportovní kočárky v historii - malé nahlédnutí do historie vývoje sportov­ních kočárků prostřednictvím dobových kata­logů, fotografií a reklam.

Od 1. do 29. září je otevřeno pro novou turistickou sezónu skalní obydlí ve Lhotce u Mělníka. Otevřeno čt - ne a svátky 10-12 a 13-17 hod.

Těšíme se na setkání s Vámi v muzeu!

Když jsem se na začátku letošního roku 2024 dozvěděl, že pokud bych snad chtěl vidět nějaký závod GP automobilů formule 1, tak si mám naladit televizní stanici Nova Sport 5, tak jsem moc potěšený nebyl. Nejde zrovna o televizní stanici, která by byla v televizních programových nabídkách nějak rozšířená a navíc se zdálo, že by snad už konečně mohl k mé radosti rakouský Red Bull vystřídat černý vzpírající se kůň z Maranella. No, teď už je jasné, že ani letos se žádný zázrak nekoná, ale aspoň jsem si vzpomněl, že mám také satelit.

Právě tam je totiž k mání německá stanice RTL, která závody celá léta pravidelně dává. To už je nyní díky vývoji a výsledkům sezóny hned prakticky od začátku passe, ale opět platí, že vše špatné je k něčemu dobré. Uvědomil jsem si, že dnešní člověk má mnohdy také k disposici již občas zapomenutý satelit, a že se to možná také občas vyplatí shlédnout. Vždyť má náš západní soused plno regionálních televizí, které jsou určitým okénkem do života i kultury našich sousedů, včetně různých problémů a navíc můžete občas zavadit o témata, která u nás nenajdete.

Matně si vzpomínám, že kromě velkého vztahu k přírodě, lásce k parním lokomotivám, snaze připodobnit mladým lidem různé pracovní technologie, to byly například nedělní odpolední reportáže z různých ZOO v Německu i jinde. Psal jsem tu minule o tom, jak mě těší, když vidím po roce někde v našich obcích vztyčené májky a není snad žádným překvapením, že mnohé  včerejší regionální večerní reportáže patřili stavbám májek i u sousedů.

Pak jsem však narazil na program rbb ( Braniborská televize) a nechal se unášet nostalgií. Tady totiž snad nikdy nezapomněli na 70. léta a dávají tu celé roky nějaký vzpomínkový seriál k bývalému i u nás slavnému televiznímu pořadu Ein Kessel Buntes. Náhodou mě potěšili, protože zrovna hráli Boney M, ale pak už jsem váhal, zda mám satelit opustit, nebo počkat, zda ještě nebude nějaký zajímavý interpret.

Vše dopadlo úplně suprově. Pořad zrovna skončil a začal další hudební pořad, který se pro mě i díky poloze Mělníka v nitru Čech stal pořadem, který se ke mně dostal v podobě netových diskusí, jako krásná bajka vzpomínek tehdy mladých lidí ze západních částí Čech před rokem 1989. My jsme tady tu hudbu sice znali, ale některé interprety jsme prvně viděli až v roce 1986 v polské televizi a jiné až mnohem později. A pokud někdo vojákoval u hranic s Bavorskem, nebo s Rakouskem, tak samozřejmě zahlédl leccos i tam a rád o tom vypráví. Ostatně i já měl tu čest.

Pořad se jmenoval Musikladen a jeho historie je zajímavá i dlouhá. Začíná na konci roku 1972 a končí rokem 1984. Má neuvěřitelných rovných 90 dílů a byla jen doplňkem dalších hudebních pořadů, mezi které samozřejmě patřila týdenní hitparáda. Našel jsem doslova vynikající webovou stránku, kde sice mají v úvodu jakýsi neúplný seznam všech interpretů, ale pak je tam něco neuvěřitelného. Najdete tam totiž všechny díly s daty vysílání, včetně pořadí interpretů a názvů skladeb. Prostě něco, co může být pro nás hudební archeology našeho mládí hodné k určitému výzkumu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Musikladen

Asi by mě to možná až tolik nevzalo, ale po velmi dlouhé době jsem musel vzít svůj sešit, tužku a zapsat si další hitovku, kterou jsem doopravdy za celých rovných 40 let v žádném, ani v západním rádiu neslyšel. A, že tam mají oldies stanice bohatší play listy. Nu, podívejte se na to, zavzpomínejte, zda to také pamatujete, a protože je květen ( máj), tak to je možná i taková líbivá vzpomínková písnička tehdejším slečnám a dnešním ženám zralého věku.

Mink de Ville - Each word's a beat of my heart 

https://www.youtube.com/watch?v=3V5vhW7y5PQ

Já vím, těch nádherných písní je, ale když takto něco vykopu po opravdu mnoha letech, tak to je pro mě v danou chvíli bomba. Ostatně, pátral jsem jednou po naši české písni, kterou u nás v KD zpíval v roce 1987 Václav Neckář. Teprve relativně nedávno se mi ji podařilo najít, a to jsem znal jen první věty písně.

https://www.youtube.com/watch?v=GSRD_mp55ZU

Tak jsem se chtěl už také podívat na tu lodní výletní dopravu kolem nás, ale to prostě nejde. Nevím, jak to dělám, ale nejen, že to spolyká čas, ale často je to článek dlouhý tak, že by se za to nemusel stydět leckterý profesionální autor. Samozřejmě, že vím, že někdy je ten úvod jakoby zbytečně obšírný, než přejdu k téma, ale nepíši článek na nějakou objednávku, nýbrž chci i ukázat, jak fungují různé souvislosti, a jak vás i navedou k určitému téma.

Pohodový víkend !

Je zajímavé, že jakmile je léto a dovolené, tak mám nápadů na výlety dost a ani mi nic jiného nezbývá, když chci užít železniční paušální Jízdenku na léto co nejvíce a vidět hodně mnohdy vzdálených míst v naši nádherné vlasti. Ovšem, teď se v pátek večer  raduji, že nemusím hlídat hodiny, ráno pak brzy vstávat, ale přeci jen tu už ta únava oproti mládí po pracovním týdnu je a jen těžko se člověku někam chce. Ještě před 10 lety nemyslitelné.

Ovšem, jak už jsem to zde psal mnohokrát, tak právě tato činnost psaní blogu mě nutí k tomu, se snažit psát tak, aby byla nějaká návštěvnost a i na internetu tak občas pátrám, co že se kde děje a objevím občas věci, které nějakým způsobem potěší.

Dnes dopoledne to byl Velký Borek. Za mého mládí vedla ještě z Velkého Borku do Malého Újezda prašná cesta, která bývala po dešti plná kaluží a auto po ni projelo jen zřídka. Na fotbalovém hřišti probíhaly četné a hojně navštěvované zápasy, které později střídaly venkovní víkendové diskotéky a hlavní hospoda na Vrutické ulici pak byla dějištěm četných zábav a plesů. Prostě byl Velký Borek již tenkrát obcí, kde se něco dělo, ale s tím, co se tu děje zejména v posledních letech za vedení paní starostky Heleny Vavřinové, se to srovnávat nedá. Ještě se k tomu vrátím.

Jako druhou věc zmíním Audienci v Brandýse nad Labem a mám k tomu důvod. Akce se totiž letos koná až 18. května, ale dlouhé roky vycházela na stejný termín, jako Řípská pouť a dokonce se s Řípskou poutí dělila o stejný parní vlak. Ten totiž jezdil z Prahy do Staré Boleslavi vždy v sobotu a v neděli jel z Prahy kolem Řípu do Zlonic. Dnes to tedy je tak, že do Staré Boleslavi nám parní vlak kvůli Audienci stále jezdí, ale tam už několik let bohužel také končí. Dříve jsme se mohli na našem nádraží pod Mělníkem potěšit aspoň tím, že si pára zajela až k nám, pobyla 30 minut a za účasti mnoha fotografů u trati nás zase opustila.

Milovníci nostalgie a parních lokomotiv, se tak musí poohlédnout v několika nabídkách, které se nám poněkud v posledních letech vyhýbají. Jednu máte třeba zde na :

https://www.cysnews.cz/parni-vlaky/kalendar-parnich-vlaku-2024/

Když už jsem se tedy dostal zase zpět na ty koleje, tak tentokrát tu nemám jenom odkaz na akce parních lokomotiv, ale konečně jsem se dočkal tolik vytouženého a očekávaného přehledu zastávek legiovlaku v roce 2024. Přeci jen už to je pořádná řádka let, co byl i u nás a zatím stále platí, že se občas objeví nějaká novinka.

Považte, že tam je letos i Mělník. Sice jsem při tom čekání na nový kalendář propásl nedaleké Milovice a poblíž letos opravdu nic jiného není, ale máme to po letech zase doma, byť až v listopadu, jako poslední štaci roku.

 Tak já myslím, že jsme si tu dnes představili docela dost akcí v okolí, nějaké to vyloženě místní dění jistě bude na nějakém zdejším facebooku, byť mě nyní žádná větší outdoorová akce nenapadá, ale víte , jako to je. Pořád nic, a pak najednou zjistíte, že nám naši motoristé po roce připravili opět něco radostného, nebo se objeví i lidé kolem pana Hobíka s bonsajemi a zase je na Mělníku krásněji :-). Kéž by zase něco z toho přišlo.

Teď mi teprve dochází, že máme před sebou poslední dubnový víkend a přijde už květen. To dělá to počasí. Nejsme tu v posledních letech zvyklí na taková ochlazení. Květen, to už byl měsíc, kdy jsme si těch outdoorových akcí v centru města užívali  v minulosti docela dost, až  si někdy člověk říkal : ,, Mohu jet vůbec někam do přírody ? :-)" , ale to už je tak trošku asi minulost. Nu, uvidíme.

Pěkný víkend a snad už se také podívám na tu výletní lodní dopravu u nás i v blízkém okolí. Sám jsem zvědavý, co se nám zase změnilo například mezi Poděbrady i Nymburkem, nebo kam až k nám plují některé speciální spoje linky tuším číslo 902 DÚK. Je to ovšem podmíněno dodanými materiály, protože tady leckdy společnosti přichází s plavebními řády až před samotným počátkem plaveb.

Pro vás, kteří se chystáte na soutěsky ke Hřensku, tak mám varování. Pořádně se podívejte do materiálů, protože se objevila zpráva, že určitá část říčky Kamenice bude asi několik let uzavřena.

Člověk přichází do osobního styku s různými lidmi, a tak má kromě médií i další určitý přehled možností, jak lze trávit volný víkend. Jeden člověk jel například do Lysé nad Labem na výstavu Auto-moto, kterou jsem tu zmiňoval posledně, další se dnes vypravil do Benešova u Prahy, kde se  konal Den PID ( Pražské integrované dopravy) a další se  chystali, nebo chystají třeba na chaty.

Ať už je to jak chce, tak jsem  očekával dnešní deštivé i větrné počasí díky předpovědi počasí již několik dní a musel jsem konstatovat, že jim to vyšlo a ven to vůbec nelákalo. Měl jsem ale určitou chuť napsat něco, co píši málokdy, co se píše docela obtížně, co se nás týká, a co považuji za takovou náročnější kategorii pro autory podobných článků, kteří jdou určitým způsobem kritice vstříc. Snad i proto, že jde často o aktuální věci, které se nás týkají a čtenáři k tomu zaujímají kritické pohledy.

Přesto ke mně doputovala mimo téma taková pozvánka, která jistě své návštěvníky najde, netýká se pouze jednoho víkendu a měl bych doslova hříšný pocit se zde o ni nepodělit. Pokud tedy nepatříte zrovna mezi čtenáře Novinek hltající aspoň některé aktuality a máte nějaký vztah k dopravě, nebo hromadné dopravě, kde i já mám mimochodem zastoupeno určité procento svých zájmů, tak vás možná zaujme pozvánka na několik jarních víkendů do Muzea MHD v nedaleké Praze.

Jak jsem však již napsal, tak dnes nemám ani na dopravu a ani na turistiku myšlenky, ale rád bych se otřel o nějaká témata, která se buď v médiích objevila, nebo vůbec ne.

Nedávno mě třeba doslova očaroval článek https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-trendy-analyzy-po-cesku-rostou-nakupni-parky-budou-i-v-obcich-pod-tisic-obyvatel-249667

..., kdy jsem si uvědomil, že mi ten covid-19 připadá už jako vzdálená minulost, a že nám pěkně změnil život. O to více je zajímavější, jak je ta naše paměť zvláštní, krátká, někdy i  naše vlastní jednání a s podivem doslova postrádám i některé komentáře k článkům. Samozřejmě, že jde o něco, na co ani vzpomínat nechceme, ale otevřelo to témata, která tu do té doby prakticky nebyla a otevřela i nové způsoby podnikání.

Vždyť teprve až od té doby slýcháme masivněji termín ,, práce z domova." A teprve tehdy nás prvně napadlo, že vůbec nemusíme chodit někam do obchodů, a že nám prakticky dnes vše dovezou až domů, pokud opravdu chceme. O to více je překvapivější, že v těch komentářích pod zmíněným článkem na toto vše každý úplně zapomněl. Vždyť dnes už pomalu lidé ani nechodí nakupovat  mnohé věci do obchodů, ale objednávají je po internetu do různých zásilkových míst a pokud nechtějí čekat ve frontě někde pod střechou, nebo až bude mít osoba zásilkovny čas, tak si je prostě vyndají někde z nějakého záznamovou kamerou hlídaného trezoru pod širým nebem. A, že těch míst jenom v našem městě máme opravdu hodně.

To samé potraviny. Jsem někdy až překvapený, jaké mají lidé předsudky. Prý drahota. Prý si nemohu vybrat a sám sáhnout na kvalitu. Co oni mohou vědět o kvalitě, když to nezkusili ? Ani neví, že případně poškozené zboží lze úspěšně reklamovat a stává se to mnohem méně, než někde v supermarketech. Upřímně dnes nechápu, že ještě někoho baví chodit pro zaparkované auto, jezdit někam do marketu, hledat místo pro parkování, hlídat si bezpečnost provozu, stát fronty v uličkách, nebo u kas, a pak to zase vše stěhovat domů a parkovat vůz. Tolik víkendového, nebo i jiného času  strávit na úkor zábavy, nebo i domácí práce mi přijde doslova hříšné.

Jak vůbec mohou hovořit o tom, že je to pro důchodce problém, když se ze středu jejich obce vytratí krámky a oni se musí nějak vypravit někam na periferii měst ? Ale, vždyť vůbec nemusí. Jak chcete, ale divím se, jak někdo může úplně vypustit ve 21. století opravdu pokrokové služby ?! No, to zase byl článek. Náhodou, právě toto bylo jedno z pozitiv covidu-19, které nám tato hnusná doba přinesla. Nákupní parky ? Není to trochu zbytečná časová i dopravní hustota, která lidské psychice moc nepřidá ?

Práce z domova. Tady se někdo probudil. To bylo najednou lidí, co by po letmém polibku s touto mimořádně novou činností nejraději  ráno nevstávalo a nechodilo do práce. Ačkoliv, někteří říkali, že by jim ta komunikace s přáteli v práci vlastně chyběla a sami by se jen těžko přemlouvali k nějakým pracovním výkonům. Ono to totiž není vůbec jednoduché, pokud není člověk vyloženě ujetý do jednoho jediného oboru, či  současně jeho hobby.

To můžete věřit někomu, kdo pracoval dříve i dnes například v restauraci a nebyl zvyklý sledovat tehdy prakticky jediné zajímavé médium, kterým byla televize, jenž byla milým doplňkem pro návštěvníky restaurace, ale již méně někomu, kdo má kromě své práce také určitá svá hobby i rodinu a řeší dovolené, nebo jak dostat synka z dorostu méně významného hokejového, nebo fotbalového klubu do lepšího oddílu.

Ta zpráva o možnosti práce z domova totiž najednou oslovila mnoho lidí, ale naprostá většina z nich si rázem uvědomila, kdo že si může o tom dovolit vůbec přemýšlet. A vězte, že na dosaženém vzdělání a ani funkci v nějaké firmě vůbec nezáleželo. Nemohl si to dovolit ani leckterý státní úředník, který jedná s klienty. Přesto to vše tak nějak způsobilo lavinu myšlení širé veřejnosti a ukázalo se, že ne vždy jde lidem v zaměstnání o vydělané peníze, ale do jisté míry převládá touha po delším volném času.

Nemělo by smysl tu psát, že existují provozy s třísměnným provozem, kde se prakticky pro zaměstnance nic nemění, ale už je zajímavější třeba psát o tom, že dnes mají mnohdy pracující lidé možnost si do jisté míry o délce své pracovní doby, či jejím začátku a konci leckde rozhodovat., což třeba v 90. letech vůbec nebylo a je to ukázka toho, že dějiny jsou prostě všude přítomné.

Vždyť jenom stačí mít zájem trošku do té historie zabrouzdat a už vidíme, jak se pracovní doba z nějakých 18, nebo 16 hodin denně postupně zkracovala až do dnešních dnů. A víme i to, že takový Čech v průměru odpracuje v životě o 7 let více, než například Francouz. Na vše jsou dnes statistiky, které zaměstnávají plno ,, potřebných" lidí. Ovšem, nakousl jsem tu fakt, že se nám ve společnosti objevil takový trend, kdy lidé budou raději brát méně peněz za méně hodin, než více peněz za více hodin.

A vůbec se někdy zdá, že docházka do zaměstnání není tím, po čem by lidé nějak moc toužili, což opět ukázal krásně covid-19. Zatímco moje generace s určitým pousmáním vzpomíná, jak jsme museli strávit ještě dva roky v základní vojenské službě a do 22 let věku jsme měli pouhých 14 dní dovolené, tak dnešní mládež se vám přizná k tomu, jak jim přišlo komické i milé, když je v době covidu- 19 posílali u vchodu do škol domů a delší volno celkem uvítali i učitelé.

On  však vždy za snížením školních i pracovních aktivit nestál jenom covid-19.,, Smůlu" mají všichni ti, kteří prostě fungovat musí a za kterými musí být nějaká činnost vidět. To jsou i lidé, kteří musí dohlížet, aby vše někde klapalo tak, jak má. Člověk v životě mluví s mnoha lidmi nejrůznějších profesí, kteří pracují buď nějak soukromě, nebo ve firmách a je tak svědkem mnohých různých příběhů, které mu dávají určité povědomí o tom, jak to asi kde chodí, a co to kde obnáší.

Následující příběh jen potvrzuje to, co jsem tu v dnešním článku psal. Postěžoval si mi jednou takový mladý tatínek, jak prý to bylo fajn, když v pátek ráno nemusel vůbec vstávat, užil si rodinu, děti a jelo se na výlet. Bylo to milé i proto, že byl zrovna srpen a vůbec mu nevadilo, že nepobíral plnou mzdu. Protože prý nešlo jen o nějaké čtyři letní pátky, tak mu dal návrat k normálu prý docela zabrat, protože na horší se hůře zvyká.

Určitě si teď leckterý čtenář řekne : ,, Žijeme prostě v době kontrastů. Na jedné straně lidé, kteří by mohli být v práci, nebo někde ve službě aspoň občas nejlépe sedm dní v týdnu a na straně druhé se najdou tací, kteří pro změnu aspoň občas ani moc někde nechybí. Ale, ono je to ještě mnohem pikantnější. Na závěr si dáme hodně podobný případ, ale tentokrát z druhého konce všude přítomného dvojího metru. Stejná situace s jiným řešením. ,, Co jen s vámi ?" Tam se přihlásíte, dostanete rychlokurs práce s travní  motorovou sekačkou a hezký jarní den :-)!

Pobavilo ?  Tak hlavně zase úplně něco jiného, než je nějaká historie čehokoliv, pozvánky na akce, zážitky z výletů a další momentální nápady. Něco z toho, co se nás občas opravdu všech dotýká, protože značná část. čtenářů Soutoku jistě nějak někde pracuje, nebo pracovala.

Jedu  na Mělník. Slaví tam letos velké jubileum :-).

Mimochodem, když jsem tu zmínil ,,tu nějakou historii," tak si dovolím dát odkaz na takové dva originální články a hned vám ještě v závěru napíši proč.

https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-rovnymi-150-lety-prijel-na.html

https://soutok.blogspot.com/2023/12/pred-150-lety-vstoupila-zeleznice-do.html

Žijeme v roce, kdy hlavně slavíme 750 let města Mělníka. ( koncovka ,,u" je taková nepřirozená), ale dozvěděl jsem se, že vůbec ten letošní rok by měl být takovým oslavným rokem všeho možného. A nejen to. Dozvěděl jsem se, že i ty dva zmíněné články po stránce ke zmíněnému výročí v nich jsou prý špičkové. Mno, je to jistě poněkud přehnané a občas si chtějí lidé udělat vzájemně při setkání radost, ale na druhou stranu je fakt, že nemají konkurenci. Nikdo jiný totiž tady o tom nic nenapsal a jde pochopitelně o věc, ke které mám nějak blízko.

Nu, a žádný autor nechce, aby jím pracně vytvořené články přečetlo v nějakém období několik lidí a tím to končilo. Upřímně, nevím dle čeho si čtenáři vybírají  na Soutoku články. Některé jsou ve statistikách prakticky denně, jiné aspoň třikrát do měsíce, další někdo vyjímečně objeví, či spíše takzvaně odkudsi vyhrabe. Nezbývá mi nic jiného, než je propagovat zde, protože to za mě nikdo jiný neudělá a ne každý má stejné pravomoci.

 Soutok si kdysi myslel, že je správné propagovat na svém webu věci, které mu přijdou zajímavé, a pak zjistil, že propagace odkazů na jiné weby  na stránkách mnohých FB skupin může být dokonce v rozporu se stanovy nějaké skupiny pod pohrůžkou vyřazení člena ze skupiny. Chápu, že když je něčeho moc, tak je toho příliš, ale k tomuto se vyjadřovat nebudu. Pohodový zbytek víkendu !

Místo: Regionální muzeum Mělník, malý sál Projekt pro školy: Na louce Termín: 6. 3. – 3. 5. 2024

Inovativní hudebně dramatický projekt mělnického muzea zažilo více než 1000 dětí

Z pomyslné muzejní louky si žáci nejen mělnických škol odnesli zážitek naplněný hudbou, tancem, muzicírováním, radostí z pohybu i z práce na vlastním hudebním nástroji. Na louce si děti v dávných časech hrály a zpívaly, kluci vyřezávali píšťalky a děvčata sbírala bylinky či kvítí. Louka byla a je místem mnoha dětských radovánek či zábavy, a právě ta byla inspirací pro muzejní edukátorky a externí lektorky hudebnice při tvorbě nového formátu hudebně dramatického programu.

Děti se naučily lidovou píseň „Pletla v kytku“ a vyzkoušely si jednoduchou krokovou variaci zvanou průplet, která se hodí do rytmu této jarní písně. Oblíbenou částí programu se stala výroba nástrojů z obyčejné instalatérské trubky. Při jejím řezání některé děti prvně držely v ruce pilku, avšak práci s ní si rychle osvojily a novou dovednost si pochvalovaly. Do samotného muzicírování se zapojily při hře na vlastnoručně vyrobený hudební nástroj, ale prozkoumaly i jiné perkusní nástroje (bubínky, dřívka, „žábu“, dešťovou hůl…) vhodné pro rytmizaci písně. Jednoduché lidové převleky zase připomněly dětem časy našich prapředků.

Program měl za cíl podpořit hudební, taneční a dramatické dovednosti žáků v dnešním přetechnizovaném světě. Zároveň si každý učitel odnesl „zpěvník - nápadovník“ s další inspirací pro školní výuku.

Jarními projekty v malém sále muzea prošlo přes 1000 dětí. Program Na Louce vznikl za finanční podpory Evropské unie.

RMM-

Kontakt: Kristýna Frelichová – odd. PR a propagace frelichova@muzeum-melnik.cz, tel. 728 620 651, tel. 315 630 923

Málokterá věc skutečně zajímá lidi tolik, jako dopravní situace v okolí jejich bydliště. Vždyť nejeden řidič automobilu je občas překvapený, když je náhle někde nějaká uzavírka, změna přednosti jízdy, objížďka a jiné novoty. Ostatně, ptala se mě tu už loni jedna paní, zda nevím, jak to tedy vypadá s pokračováním obchvatu ?

Patrně také naposledy četla zřejmě poslední článek pana Špergla k tomuto  někdy z podzimu 2022( JUDr., Mgr. Jindřich Špergl, Ph.D. – radní města Mělníka pro dopravu) , ....

kde se uvádělo, že ihned po dokončení druhé etapy obchvatu je třeba urychleně začít pracovat na další etapě, neboť tři obce na frekventované mladoboleslavské silnici mají mít brzy obchvat a předpokládá se, že to ještě více motivuje nákladní dopravu užívat Mělník k cestám z Mladé Boleslavi a dalších severních i východních míst k cestám  nejen na Karlovarsko.

 Je tu také místní přístav a skrytě se jistě chystá lidmi nepochopená spalovna odpadu právě nedaleko od nás. Mimochodem, máme tu problémy s obchvaty i průtahy, ale pro jiné jsme šikovně ve středu republiky. Co jsem měl tedy té paní, jako běžný nezainteresovaný občan odpovědět ?

Je docela možné, že probíhá kolem etapy 3 a 4 nějaká legislativa, která není na rozdíl od vlastní stavby vůbec vidět, ale v každém případě si musí tak, jako většina občanů počkat na nějaké další zprávy, nebo tomu jít trochu naproti a zeptat se na kompetentních místech, kde občas  nějaká ta představa, nebo informace být mohou.

Osobně mám s tímto dnes již trochu dilema, protože bych nám občanům města samozřejmě přál pokud možná co nejpoklidnější životní prostředí, ale na druhou stranu dnes už ani nevím, zda se chci vůbec dočkat takového drsného zákroku do míst svého dětství, kde je i dnes ještě pořád pěkně.

Snad si již dnes už zase  po letech  lidé trochu uvědomují, že jsou i jiné druhy dopravy, jako je řeka a železnice, a že více aut v rodinách i prázdné spoje MHD negativní trend také zrovna neřeší, ale to už je vše záležitost těch mladších generací, jak se co kde bude vyvíjet. To jsem však odbočil, ačkoliv i to vše nás tady zajímá.

Začalo nám jaro, vypravil jsem se mimo Mělník trošku jinak, než jenom vlakem, nebo po hlavní silnici číslo 9 a nestačil jsem se divit, jaké se nám to zase rozjely za čtvrtí Chloumek aktivity. Naposledy mě takto překvapila uzávěra na silnici do Mšena za obcí Nebužely, což mi přijde již dávno. Člověk by si tedy řekl, že jde možná o nějaké  odložené logické pokračování obnovy této silnice, ale jak vidíte na nových stránkách https://www.domaok.cz/ , tak jde o akci mnohem většího rozsahu.

Dle mého názoru, se nám tu tedy zrodily stránky, které mohou mít opravdu velký význam nejen pro občany Mělníka a okolí, ale také pro ostatní řidiče. Mohlo by se zdát, že nový web má  na Mělníku silnou podporu nejrůznějších veřejných médií i místních facebooků, ale Soutok rád propagoval věci, ke kterým měl nějaké sympatie a vždy jsem tvrdil, že propagace není nikdy dost.

 A mohu to tvrdit i v současnosti, kdy už minimálně aspoň měsíc vůbec nechápu, jak je to možné, že mi denně na počítadle přiskakuje někdy i několik stovek čtenářů a mnozí čtou i staré články. To je v době FB a mnoha sdílených informací nevídané a k mé radosti je už číslo 900 tisíc návštěv za mnou. Ať už je za tím cokoliv, tak to prostě těší a nemůžu za to, co mi to ukazuje. Vrátím se ale na chvíli ještě k webu https://www.domaok.cz/.

Zrovna jsme se dnes s přáteli tak bavili, že právě teď by bylo možná lepší, kdyby ta lokálka jezdila denně a autobusovou dopravu bych nechal odpočinout. Vzpomeňte si na tento předvánoční článek a vše vám bude jasné:

https://soutok.blogspot.com/2021/12/do-msena-za-brozurou-pid-ale-i-za.html

Pohodový zbytek víkendu.

Při každém videu mě straší, že ho mohou kdykoliv odstranit a naposled to bylo po celodenní dřině o prsa. Poslední video o rádiu Luxembourg jsem asi v roce 2007 různě setřihával, ale holt je na začátku určitá souvislá část, která jen díky benevolenci jakýchsi dávných autorů mě ho zatím nechává ve hře

. No, jak je vidět, tak to má vše někde schované nějaké informace a není mi zatím jasné, jak to třeba dělají ti, kteří svá videa podbarvují obvykle již hotovou cizí hudbou, nebo aspoň úryvky. To je otázka. Asi bych ani neobstál s tím, že šlo o moji nahrávku z nějaké kazety. Kolik statisíců lidí si to jen tenkrát natáčelo ?

 Tohle video níže prostě tedy musíte vidět a mimochodem, nevím o tom, že by v současnosti v tomto provedení na youtube ta úvodní část někde existovala. O tomto rádiu má generace říká, že ho nikdy nikdo nepřekonal.

https://www.youtube.com/watch?v=UgIX-pPL2I0

Pak jsem dal dohromady ještě video o cestě pěšky ze Štětí přes lesy na Mělník, které mě překvapilo návštěvností za posledních 48 hodin a asi tři videa z České ho Švýcarska. Pokud je zájem, tak se podívejte :

https://www.youtube.com/watch?v=JO7qfhvTo0E

https://www.youtube.com/watch?v=qhRyq8Sn60Q&t=10s

https://www.youtube.com/watch?v=eCI6CHFr3mg

https://www.youtube.com/watch?v=Di8ExkGUUIU

https://www.youtube.com/watch?v=EnFM3gnNFZA&t=17s

Hezký zbytek Velikonoc !

Není to tak, že bych snad na ředitele své školy a vynikajícího regionálního historika zapomněl. Vždyť mám doma dvě skvělé knížky, které jsou souhrnem jeho článků z měsíčníků Mělnická radnice o našem městě i regionu a jsem moc rád, že se mi s tímto sympatickým člověkem v závěru jeho života podařilo ještě vyměnit několik vět na regionální historické téma, nebo mu popřát a poděkovat za jeho dílo pro občany.

Jen je pravdou, že ve víru toku času i našich zájmů prostě některé věci ustupují do pozadí. Rozhodně si nemyslím, že bych zrovna já měl dnes tady k takovému celkem ještě snad známému mělnickému velikánovi něco psát, ale rozhodně chci touto cestou vám čtenářům poděkovat. Jednak za připomínku, a pak za návštěvnost webu Soutok.

 Opravdu mi sledovanost webu dělá nyní  radost, byť mám těch aktivit v současnosti více a zejména poslední měsíc. Nejen, že právě často ukrajuje návštěvnost po stovkách tak, že už pouhé tři tisíce zbývají ke krásnému číslu 900 000 celkových návštěv, ale kdykoliv koukám na rubriku ,, poslední dvě hodiny", tak je celá řada různě starých ( i různě kvalitních) článků zrovna v reálu navštívených.

Slyšel jsem už dokonce verzi, že weby jsou proti FB přežitkem odsouzeným k zániku a je nepříjemnou otázkou, jaká by asi byla návštěvnost webu, kdyby nebyla reklama na články na Mělníčku, odkud si lidé zvykli startovat zejména na nový článek, ale to naštěstí řešit nemusím.

Vím, že to je tak trošku šaškárna, jako spousta věcí v dnešním světě, ale pořád tak nějak platí, že člověk, který se dovede těšit z drobností, tak je v určité výhodě. Pojďme však tedy ještě k úvodu článku. To je skutečně k nevíře, jak ten čas letí. Zdá se, jako kdyby ten rok 2015 byl nedávno a letos už uplyne  od smrti pana Purše 9 let. Devět let, co jsem jej u potoka, či říčky jménem Pšovka naposled potkal a ještě mu stačil poděkovat.

Počasí dnes straší, občas fouká vítr, občas snad i prší a kdo nemusí, tak ani nikam nejde. Přesto nemohu nějak přejít akci, které jsem se snažil dělat jinak zde neúspěšnou propagaci, a která většinou i na mě probíhá trochu daleko od Mělníka. Dnes ani není počasí na to, aby člověk stál na přesvícené vyhlídce našeho města a zkoušel, zda v triedru neuvidí nějaký oheň na nějakém známém kopci. Ono je to letos všechno dění stejně nějak daleko, byť jsem v minulosti zahlédl ohýnek od kostelíku v Liběchově. Dlouho už se tam žádní čerti nepřihlásili a ani není divu, protože ani v okolí poblíž nic dalšího není.

I tak si ale můžete přečíst zážitky od ohňů z Keltského telegrafu 2024 na stránkách telegrafu zde:

https://www.keltskytelegraf.cz/

Akce poběží na dvou nejbližších větvích v mapě od 19.30 do 20.00 hodin. Ta pro nás asi nejzajímavější běží přes Milešovku, Lovoš, Radobýl a Sedlo na Ronov, ale pochybuji, že by se nějaká aktivita na tuto vzdálenost i v tomto počasí dokázala v triedru objevit.